close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Lenka

23. února 2008 v 18:36 | wErdíísEk |  PříBěHy....::::.....

Lenka

Od malička sem byla mezi svými vrstevníky populární a oblíbená, taková ta dětská hvězdička co pořád září a je s ní sranda a každý s ní chce kamarádit. Byla jsem jedináček a tak sem byla zvyklá na to, že mi rodiče věnují maximální pozornost. Byla jsem jedničkářka a všechno mi šlo až do 7. třídy.
Tou dobou se naši pořád hádali a mě si skoro už nevšímali... to samí ve škole ostatní sem už nějak..... ,,omrzela" a udělali si svoje partičky a na svojí ex-kamarádku kašlali, je teda pravda, že sem s nima neměla nějak pevnej vztah a byla jsem zvyklá na to, že ke mně vždy vzhlíželi...atd..
Asi tak po vánocích sem si četla časák, ve kterém nějaká holka popisovala jak byla anorektička a její rodiče si toho všimli a začali s ní lítat a podrželi jí.... To je nápad a hnedka druhý den jsem se vrhla na drastickou dietu po tejdnu jsem to ale nevydržela a rozhodla sem se na to jít jinak.
Večer jsem se ve vaně máchala naštvaná a při tom se řízla žiletko a musim říct, že mě to ukludnilo... pak jsem to dělala pořád řezala jsem se do zápěstí do nohou a tak různě, začala jsem nosit dlouhý rukávi abych to zamaskovala a naprosto jsem se uzavřela do sebe.
Doufala jsem, že si toho někdo všimne... později jsem to přestala brát jako akci na na získání pozornosti a brala jsem to spíš jenom jako mojí záležitost při který se uvolnim a uklidnim.
Postupně mi nestačilo vidět jen to, jak mi z jakéhosi řezance na paži teče krev, chtěla jsem víc... po jednom snu kde se mi zdálo, že mě mučej a trhaj mi nehty na rukou sem se rozhodla udělat si to sama.
Vzala jsem kleštičky a..... o minutu později mi tekla hodně krev a nehet byl venku, brečela jsem ale zárověň se mi ulevilo.
Jednou když jsem se takhle znova řezala žiletkou( byla to pro mě už stereotipní záležitost) sem to přepískla a prostě si podřezala žíly...pak už bylo všude jen černo...
Máma s tátou si vyčítali, že si toho nevšimli a pomohli se mi z toho o dva roky později dostat úplně
Konečně se mi dostalo pozornosti... stálo to však za to???
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama